Sladovna Břeclavského pivovaru
Identifikace lokality
- ID
- 4117
- Název lokality
- Sladovna Břeclavského pivovaru
- Název obce
- Břeclav
- ICZUJ
- 584291
- ORP
- Břeclav
- Okres
- Břeclav
- Kraj
- Jihomoravský kraj
- ORP kód
- 6204
- Okres kód
- CZ0644
- Kraj kód
- CZ064
Popis geografické polohy lokality
Areál se nachází v centru Břeclavy v blízkosti zámku a je dobře dopravně dostupný. Parc. č. 483/1
Popis současného stavu lokality
Aktuálně je vydáno stavební povolení pro areál rezidentního bydlení + projekt. Hledáme investora na případnou spolupráci nebo případný odkup celého areálu s projektem. více zde. https://www.espritplus.com/sladovna
Velikost lokality
- Rozloha celkem (m²)
- 5 957
- % zastavění
- 0
- Počet objektů v lokalitě
- 0
Způsob využití lokality
- přechozí využití
- jiné
- stávající ÚPD
- stávající využití v %
- nejvhodnější budoucí využití
- plochy bydlení
Vlastnické vztahy
- jednotliví vlastníci v %
- 100 % - Esprit Plus, s.r.o.
Dopravní dostupnost lokality
- dálnice
- D2 - v místě
- silnice
- I/55 - v místě
- železnice
- 250 - Břeclav - 300 m
- letiště
- Brno-Tuřany - 62 km
Technický stav lokality
- elektrická energie
- na hranici
- pitná voda
- na hranici
- užitková voda
- ano
- kanalizace
- na hranici
- plyn
- na hranici
Poznámky k lokalitě
Význačným odvětvím místní průmyslové výroby bylo pivovarnictví. Původní lichtenštejnský pivovar měla v letech 1853 – 1901 v nájmu firma Hoffmann a Bittner, zaměstnávající přibližně 25 dělníků. V roce 1901 byl dosavadní pivovar přeměněn ve sladovnu, vedle níž byl vybudován nový pivovar; tyto dva provozy byly současně spojeny v jeden závod. Výroba piva byla rozšířena na dvojnásobek původní produkce, což vedlo také k nárůstu pracovníků – pivovar nedaleko břeclavského zámku zaměstnával 54 dělníků a 14 úředníků. Další sladovna byla v provozu v Poštorné od roku 1861 – jejími majiteli byl Isak Rosenbaum a Jan Bittner. Zpočátku se zde zpracovávalo na 80 vagonů ječmene ročně, postupně objem práce rostl a zpracované suroviny se vyvážely zejména do Německa a Švédska. Na přelomu 19. a 20. století sladovnu zničil požár. V době první světové války sloužila spíše jako prostor pro zpracování zelí a sušení zeleniny. Za první republiky se pak firmě ještě podařilo navázat na předchozí podnikatelské úspěchy a export sladu byl obnoven.
Fotodokumentace lokality
Tento výstup má pouze informativní charakter.